Projekte

Euregio Egrensis Ziel 3 Kleinprojekt:
"Kunst, Kultur und Medien Im Kontext der Herrschaftssysteme"

http://www.euregioegrensis.de/aktuell-top

Das gemeinsame Kunstprojekt von tschechischen und deutschen Schülern in der ostthüringischen Kleinstadt Hirschberg handelte thematisch von der Reformationszeit. Im Zentrum stand dabei der tschechische Reformator Jan Hus, der 1415 während des Konstanzer Konzils hingerichtet worden war, weil er seine kritischen Einstellungen gegenüber dem Papst und der Amtskirche nicht widerrufen wollte. Unter den vielen Reformen, die Hus vorschlug und praktizierte, gehörte insbesondere die Einführung der tschechischen Sprache in die Liturgie, in die Predigten, die er einige Jahre vor seinem Tod meist unter freiem Himmel halten musste, da er bereits verfolgt wurde. So etablierte er sich zum Führer der tschechischen Bevölkerung Böhmens und leistete einen wesentlichen und nachhaltigen Beitrag zur Entwicklungen eines ersten tschechischen Nationalbewusstseins. Obwohl er freies Geleit vom böhmischen König zugesichert bekam, um sich in Konstanz vor dem Konzil erklären und verteidigen zu können, wurde er dort festgesetzt und schließlich hingerichtet, was dann einen tschechischen Volksaufstand, die sogenannten Hussitenkriege, auslöste. Fast das ganze 15. Jahrhundert verwüsteten die Hussiten in Form Raubzügen Böhmen und die Nachbarländer, auch Hirschberg wurde mehrfach Ziel dieser Übergriffe.

Etwa 100 Jahre nach dem Tod Jan Hus, 1517, schlug Martin Luther seine Thesen zur Erneuerung der Kirche an die Türen der Wittenberger Schlosskirche und leitete damit die deutsche Reformation ein. Wie Hus auch machte sich Luther verdient um die Entwicklung der deutschen Sprache, die mit den evangelischen Predigten Einzug in die Liturgie erhielt und durch Luthers Bibelübersetzungen auch zu einer neuen Schriftform fand. Wenn auch nicht in unmittelbarer Folge legte er damit doch ein wesentliches Fundament für die Herausbildung eines deutschen Nationalbewusstseins.

Das Kunstprojekt in Hirschberg sollte den deutschen und tschechischen Schülern diesen Abschnitt einer gemeinsamen, oft konfliktreichen Geschichte nahebringen und auf diese Weise die Notwendigkeit der europäischen Integration als Garant für eine friedliche Zusammenarbeit vorführen. Zugleich wurde diese Theorie in Form eines künstlerischen Projektes zur Anwendung gebracht. Auf einer beräumten und renaturierten Industriebrache entstand vor den Toren der Hirschberger Altstadt ein ca. 250 m großes Bodenbild, eine Blumenlinie in der Grasfläche, die einen stilisierten Kelch zeigt. Dieses Zeichen entstammte der Hussitengemeinschaft, die anfangs damit
die Orte der Feldpredigten kennzeichneten und es später als heralidisches Symbol nutzten.

Das Bodenbild der Schüler ist also zu verstehen im Sinne einer die Konflikte der Vergangenheit überwindende, kulturellen Völkerverständigung und soll zugleich eine neue Attraktion in Hirschberg bilden. Nur von dem Burgberg oberhalb der Altstadt lässt sich das Bild in seiner Gesamtausdehnung
erkennen, der dadurch zu einem weiteren Aussichtspunkt wird.

Prof. Dr. Achim Preiß, 1. Vorsitzender „Über Land e. V.“

Tématem společného uměleckého projektu českých a německých škol ve městečku Hirschberg ve východním Durynsku bylo období reformace. Středem zájmu přitom byl reformátor Jan Hus popravený 1415 během kostnického koncilu, protože nechtěl odvolat své kritické postoje vůči papeži a úřednictvu církve. K mnoha reformám, které Hus navrhoval, patřilo především zavedení českého jazyka do liturgie, do kázání, která musel několik let před svou smrtí vést pod širým nebem, protože již byl pronásledován. Takto se etabloval do pozice vůdce českého obyvatelstva v Čechách a podstatným způsobem a trvale přispěl k tomu, že se začalo rozvíjet první české národní uvědomění. 

Přestože se mu od českého krále dostalo ujištění o volném doprovodu, aby mohl v Kostnici před koncilem podat vysvětlení a hájit se, byl tam zatčen a nakonec popraven, což vyvolalo povstání českého národa, takzvané husitské války. Téměř po celé 15. století pustošili husité Čechy a sousední země svými loupežnými výpravami, jejichž cílem se stalo několikrát i městečko Hirschberg.

Asi 100 let po smrti Jana Husa, 1517, přibil Martin Luther své teze k obnovení církve na dveře Wittenberského zámeckého kostela a zahájil tím období reformace v Německu. Stejně jako Hus se Luther zasloužil o rozvoj německého jazyka, kterému bylo díky evangelickým kázáním umožněno vstoupit do liturgie, a díky Lutherovým překladům bible získal také novou písemnou podobu. I když ne bezprostředně poté, přeci jen tím položil hlavní základ pro vznik německého národního uvědomění. 

Umělecký projekt v Hirschbergu měl německým a českým žákům přiblížit toto období společných dějin, často bohatých na konflikty a tímto způsobem prezentovat nezbytnost evropské integrace jako záruku mírové spolupráce. Zároveň byla tato teorie využita v podobě uměleckého projektu. Na očištěném a denaturovaném nevyužitém průmyslovém pozemku před branami Hirschberského Starého města vznikl cca 250 m velký obraz vytvořený v půdě, dlouhý květinový pruh na zatravněné ploše stylizovaný do podoby husitského kalichu.  Byl to znak husitského společenství, kterým zpočátku označovali místa svých polních kázání a později jej využívali jako heraldický symbol.

Obraz žáků vytvořený v půdě je tedy třeba chápat ve smyslu minulosti překonávající konflikty, kulturního porozumění mezi národy a zároveň se má stát novou atrakcí v Hirschbergu. Tento obraz je v celé své velikosti vidět pouze z hradního vrchu Burgberg nad Starým městem, který se tak stává dalším vyhlídkovým místem.    

Prof. Dr. Achim Preiß, 1. Předseda spolku „Über Land e. V.“